Objevujeme tajemství římských čísel

Štěpánka Baierlová

V lekci koncipované v modelu E–U–R a věnované římským číslům si vyzkoušíme metody podporující konstruktivistické učení. Ukážeme si, jak přenést aktivitu v hodinách na naše žáky a jak podpořit jejich učení. V závěru se lehce dotkneme i aktuálního tématu – umělé inteligence a jejího využití ve výuce. Workshop je primárně zaměřen na učitele 2. stupně, ale své si určitě najdou i ostatní.

Kdo je královnou džungle?

František Brauner a Hana Mádrová

Lekce přibližuje rozdílnost, ale i rovnost pohlaví na příkladu vybraných živočišných druhů. Formou hry si účastníci představí, jak fungují společenství s dominantními samci nebo samicemi a jaké výhody i nevýhody z tohoto chování plynou. Účastníci workshopu tak budou vedeni k úvahám o rolích ve společnosti a stereotypům, se kterými se můžeme setkat v naší společnosti, při našem fungování. Tato lekce bude provedena s prvky CLIL – Content Language Integrated Learning. Můžete se těšit na tandemovou výuku učitele biologie spolu s učitelkou angličtiny.

Fyzika v běžném životě

Barbora Havířová

Frontální výuka v hodinách fyziky je jediná možná, protože učitel všechno ví a musí to stihnout předat žákům, kteří naopak nic nevědí. O tomto tvrzení budeme společně pochybovat po modelové hodině týkající se přenosu tepla. Použité metody jsou vhodné na střední i základní školu.

Psychohygiena v hodině ZSV

Soňa Havlíková

Některé předměty jsou pro wellbeing jako stvořené a kde jinde ho se žáky praktikovat než na hodinách ZSV nebo OBN. Chcete si zkusit poznat sami sebe a vyzkoušet si nějaké techniky wellbeingu? Chcete si na chvilku zarelaxovat a odpočinout od stresu? Pokud ano, tak je tento workshop přímo pro Vás.

Kritické myšlení, krása češtiny a umělá inteligence: Jak to spolu souvisí?

Pavel Hodál

Umělá Inteligence se vyvíjí rychlostí blesku. Generované obrázky, texty a videa jsou všude kolem nás. Proto je schopnost kritického myšlení nezbytností pro nás všechny. V tomto workshopu se podíváme, jak toto téma uchopit ve výuce, rozvinout schopnost kritického myšlení žáků v souvislostí s umělou inteligencí a jak to celé souvisí s výukou českého jazyka.

Rozehraj hudebku

Jitka Hodálová

Hudební výchova občas bývá v učitelské praxi strašákem. Pojďte si zažít, že to tak být nemusí. Ani vy ani vaši žáci dokonalý hudební sluch a nadání nepotřebujete. I přesto můžeme hrát, hudebně tvořit, hudbu prožívat a jen tak mimochodem se i naučit něco o hudební teorii. Popovídáme si, jak funguje taková aktivní hudebka s žáky, jak zapojit i ty “rytmem nepolíbené” a v čem je aktivní hudebka jiná než její standardní pojetí.

Jak rozpohybovat komunikaci mezi školou a rodičem

Miroslav Hřebecký

Jak nastavit pravidla a mechanismy komunikace rodiny a školy tak, aby byla srozumitelná, jasná a bezpečná pro obě strany. Pyramida komunikace uvnitř školy, zapojení různých aktérů. Jak zvládat komunikaci s naštvaným rodičem a emočně se chránit.

REFLEXE jako součást učicího procesu

Pavlína Loňková

Když zpětně přemýšlíme o svých zkušenostech, vybavujeme si, co a jak jsme dělali, jak to fungovalo, rozhodujeme se, zda a jak to příště zopakujeme či nikoliv, pak se opravdu učíme. Z textu a vlastních zkušeností vyvodíme, jak může reflexe podporovat učení naše i našich žáků napříč předměty a stupni vzdělávání. Zaměříme se na její obsah, formu a rozsah, a to skrze teoretický podklad i praktické ukázky práce žáků 1. stupně ZŠ. Zjistíme, který typ reflexe preferujeme jako učitelé a na který typ ve svých hodinách zapomínáme. A jako bonus nabídneme či připomeneme několik jednoduchých reflektivních technik. Workshop je postaven na aktivní práci účastníků.

Překonávání překážek

Olga Novotná

Rádi přijímáte výzvy a překonáváte překážky? Přijďte si společně vyzkoušet práci v centrech aktivit, která je charakteristická pro program Začít spolu, zaměřenou na téma „Zdolávání překážek“. Připojte se k nám a objevte, jak pomocí center aktivit obohatit svoji výuku a přispět k rozvoji spolupráce, kreativity, objevování, individualizaci výuky a aktivního učení. Podíváme se na jedno téma napříč různými předměty, což podporuje propojení poznatků a poskytuje celkový ucelený pohled na vzdělávání.

ŠKOLNÍ DNA - facilitované setkání o kultuře a klimatu školy

program Řediteling

Společně s Vojtěchem Krmíčkem, Ivanou Melichárkovou, ředitelkou ZŠ Horácké náměstí a Břetislavem Svozilem, ředitelem laboratorní školy LABYRINTH v Brně, se ponoříme do světa školního klimatu a kultury. Jak to ve škole „cítíme“? Jaké hodnoty nás spojují? A co můžeme dělat jinak? Jak tvoříme atmosféru, ve které se všichni mohou učit a růst?

KULTURA A KLIMA ŠKOLY
První část bude zaměřena na otázky, které nás dost možná všechny pálí a hledáme na ně odpovědi:
Co je kultura školy? A co znamená klima školy?
Jaké jsou základní předpoklady pro budování silné a pozitivní kultury školy?
Jak můžeme podporovat a rozvíjet tuto kulturu?
Jaké jsou klíčové aspekty, které formují kulturu naší školy?
Sdílení, vzájemná inspirace a objevování nových pohledů nám otevřou oči a ukážou, jak můžeme společně tvořit lepší místo pro naše studenty i pedagogy.

ŘEDITEL V ZRCADLE KULTURY A KLIMATU ŠKOLY

Zaměříme své myšlenky na zásadní roli, kterou ředitel hraje ve formování atmosféry školy. Jako ředitelé přicházíme s vlastním souborem zkušeností, přesvědčení a očekávání, které mohou ovlivnit celou školní kulturu. Zde jsou klíčové otázky, které si budeme klást a společně se o nich bavit:
Jaké kroky a rozhodnutí ovlivňují klima školy a jak je mohu ovlivnit já jako ředitel?
Jakým způsobem nastavuji procesy ve škole, aby podporovaly zdravou kulturu?
Čím konkrétně živím a formuji kulturu ve škole? Jaké hodnoty vnáším do každodenního života školy?
Jaký dopad má mé jednání na kulturu a klima školy? Jaký jsem vzor pro své kolegy a studenty?
A jak přistupuji k ostatním? Jakou kulturu tímto přístupem vytvářím a jak to ovlivňuje školní prostředí?
Během našeho setkání se také zaměříme na to, jak důvěra, otevřená komunikace, uznání, nehodnocení a ohled na dopad našeho jednání mohou ovlivnit kulturu školy. Umožníme si prostor k reflexi, vzájemné inspiraci a hledání cest, jak tyto aspekty ještě více zakotvit v našem každodenním životě ve škole.

Od sešitu k pomůckám - ze třídy do přírody

Milada Smutná

Jsou v prvním trojročí názorné pomůcky stavebními kameny učení? Jakou roli hrají v efektivitě učení a rozvoji mozku? Proč do tvorby pomůcek zapojit děti a volit přírodní materiály? Přijďte načerpat zkušenosti z výuky v malotřídní škole a zhotovte si vlastní pomůcku, kterou můžete druhý den využít ve své třídě.

Kat a básník aneb poněkud skryté cesty manipulace

Stanislav Zajíček

Český jazyk a literatura mj. má naučit žáky orientaci v tzv. prostředcích uměleckého stylu, tj. jevech spojených se zvukem, slovníkem a větou jazyka jako základního nástroje slovesného umění. Obvykle se žáci s těmito jevy – rytmus, rým, přirovnání, tropy, figury atd. – seznamují především při analýzách uměleckých textů. Co je však podstatné – umět takové prostředky vidět i tam, kde je obvykle uvyklí vnímat nejsme, tedy mimo řekněme umění; tam, kde tedy autor ve svém díle formuluje – možná často nezáměrně – vedle zjevného smyslu i ten skrytý. Pokud čtenář není zvyklý přistupovat k textům analyticky, může se stát obětí „prvního dojmu z textu“ – jinak řečeno, autor ho obelstí (zmanipuluje) nejen obsahem, ale také „tvarem“. Pro příklad takové analýzy volíme texty z praxe žurnalistické – z nedávné historie a současnosti. Souvislosti: sémiotické, literárněteoretické, historické, psychologické, sociální

Štěpánka Baierlová

V loňském roce přesídlila ze Sušice do Brna a v současné době učí na základní škole Labyrinth v Brně matematiku, informatiku a robotiku. Hodně o své práci přemýšlí a neustále se snaží hledat nové cesty, které naše školství mohou posunout o kousek dál. V poslední době je předmětem jejího zájmu didaktika a zkoumání metod, které mohou napomoci žákovskému učení. V roce 2020 získala druhé místo ceny Global Teacher Prize Czech Republic a o rok později se umístila mezi TOP 50 učiteli světa.

František Brauner

Vyučuje biologii a chemii na anglické sekci Gymnázia Olomouc – Hejčín. Ve svých hodinách hojně využívá „hands-on“ aktivity a propojuje teorii s praxí. Organizuje výměnné studentské programy v USA. Založil na škole volnočasový kroužek SimpleBio. Spolupracuje s organizacemi Sluňákov, Člověk v tísni, ARPOK. Je školním koordinátorem projektu Světová škola. Lektoruje semináře pro učitele v oblasti CLIL a kreativní výuky biologie a chemie. Vyučuje na PřF UP.

Barbora Havířová

Lidsky a přitom bez ztráty odbornosti (podle poroty GTP CZ) učí matematiku, fyziku a informatiku na Gymnáziu Brno, Elgartova, podporuje kolegy při zavádění moderních technologií do výuky. Vede kroužek programování, vede studenty, kteří vedou kroužek programování na ZŠ, za propagaci programování a podporu studentů i učitelů z různých škol získala cenu Albertus. Hlavně ale ráda šíří nadšení a pozoruje, kam až může od první jiskřičky doputovat.

Soňa Havlíková

Na sloučené škole OA, VOŠZ a SZŠ, SOŠS Jihlava působí jako interní mentor, výchovný poradce a vyučuje francouzštinu, dějepis a základy společenských věd. Má zkušenosti s maturitními i učňovskými obory, aktivně se podílí na studijních stážích středoškoláků v rámci programu Erasmus+, spolupracuje s organizacemi Europe direct Jihlava, Muzeum Jihlava a s projektem Aktivní učitel. V roce 2021 získala ocenění Učitel Vysočiny 2021. Ve svých hodinách klade důraz na třídní klima, individualitu každého žáka, podporu jejich sebevědomí, autoevaluaci a mediální i digitální gramotnost.

Pavel Hodál

V běžném životě jsem učitel žáků a lektor dospělých. Stále hledám, co učit a jak to učit. Mám rád Indii, mám rád CLIL, rád využívám technologie při výuce. Myslím si ale, že technologie jsou pouhým prostředkem k vyšším cílům a neměly by být nasazovány samoúčelně. Mimo to, že učím informatiku a přírodopis na základní škole, mám rád i zeměpis a často přemýšlím, co je vlastně jeho obsahem. Pouhý seznam geografických faktů to určitě není. Jsem certifikovaný Google trenér a Google technologie školím, učím a aktivně používám.

Jitka Hodálová

Patří ke šťastným lidem – práce je pro ni zábavou i detektivkou. Neustále hledá tu správnou cestu, která by byla pro děti ta správná, tvořivá a přínosná. Dlouhodobě se zabývá hudební výchovou, ve které uplatňuje prvky z Orffovy školy, celostní muzikoterapie L. Holzera a hlavně vlastní přístup. Nebaví ji ale jen hudba, potřebuje ve výuce rozmanitost. Zkouší a používá výuková centra, badatelství, robotiku, ozoboty a jiné. Pracuje na ZŠ Didaktis jako učitelka 1. stupně.

Miroslav Hřebecký

Působí na pozici programového ředitele organizace EDUin, o. p. s. Původní profesí pedagog, byl ředitelem ZŠ a gymnázia. Věnuje se vzdělávací politice, je odborným garantem Klubu zřizovatelů, členem pracovní skupiny MŠMT pro střední článek, zástupcem obsahového partnera v programu Eduzměna a členem pracovní skupiny pro střední článek podpory škol Partnerství 2030. Zasedá v Národním konventu o vzdělávání.

Vojtěch Krmíček

Vojta Krmíček se dlouhodobě pohybuje ve vzdělávání, aktuálně zejména v projektech zaměřených na rozvoj tzv. podnikavosti na školách (kreativita, práce s nápadem, seberealizace, apod.), v rámci kterých pracuje jak se žáky a studenty, tak i s pedagogy a vedením škol. Vedle lektorování témat spojených s rozvojem podnikavosti má dlouholetou zkušenost také s přímou podporou pedagogů formou koučinku a mentorinku. Jeho oblíbeným tématem je mj. práce s metodami rozvíjejícími silné stránky a talenty u každého z nás.

Pavlína Loňková

Učí na 1. stupni základní školy, od roku 2019 na fakultní a laboratorní ZŠ Labyrinth v Brně, kde působí jako třídní učitelka, interní mentorka, metodička pro 1. stupeň a také v rozšířeném vedení školy. Do balíčku jejích zásadních pedagogických témat patří v poslední době zejména plánování a práce s cíli, oblast hodnocení, kolegiální podpora a rozvoj čtenářských a pisatelských dovedností.

Hana Mádrová

Hana je učitelkou angličtiny na Gymnáziu Olomouc-Hejčín. V minulosti však také pracovala jako průvodkyně školáků v tropickém skleníku v Denveru (USA), jako asistent výzkumného týmu studujícího lidský hlas na univerzitě v Groningenu (Nizozemsko) nebo jako lektor metodických seminářů pro učitele angličtiny na letní škole v Oxfordu (Velká Británie). Na jazyk a jeho výuku nahlíží jako na most, kterým dokážeme propojit řadu zajímavých témat či předmětů. Jazyk nám umožní propojit se s ostatními lidmi a porozumět jim a jejich světu, vyjádřit, o čem přemýšlíme, co cítíme nebo tvoříme.

Ivana Melichárková

Ivana Melichárková je nejen ředitelkou ZŠ Horácké náměstí, ale také bývalou žákyní této školy. Její vášeň pro vzdělání se projevuje již od mládí, kdy ve svých osmi letech simulovala výuku svým panenkám. Její rozhodnutí působit v pedagogickém oboru bylo podpořeno tím, že oba její rodiče byli pedagogové. Když přebrala vedení školy, měla vizi sjednotit dvě dříve oddělené budovy školy a vytvořit z nich jeden společný tým, což se jí podařilo. Klade velký důraz na vztahy ve škole, což je podpořeno systémem daltonské výuky, projektovým vyučováním a mnoha dalšími metodami. Je pyšná na to, že ve škole funguje mentorský tým, který pomáhá učitelům v jejich profesním rozvoji.

Olga Novotná

Vystudovala Pedf MU v Brně. Pracuje na ZŠ Brno, Vejrostova, jako učitelka, koordinátorka ŠVP, metodička programu Začít spolu a vedoucí metodického centra „ZAS CENTRA“. Externě vyučuje na Pedf MU. Stála u zrodu Standardu kvality profesních kompetencí studenta. Aktivně se věnuje šíření a lektorování programu Začít spolu. Za velmi důležitý považuje tzv. wellbeing. Děti, které se cítí ve škole dobře, jsou motivovanější, a mají i lepší výsledky. Respektující přístup je pro ni důležitý nejen ve škole, ale i v běžném životě.

Milada Smutná

Po stážích ve speciálních školách v Rakousku a ve waldorfské škole v Německu vystudovala obor Speciální pedagogika na PdF MU. Založila Institut praktické pedagogiky, vede soukromou pedagogickou poradnu a lektoruje akreditované programy pod MŠMT zaměřené na grafomotoriku, metodiky čtení, psaní, počítání a specifické poruchy učení. Je autorkou elektronických publikací, on-line kurzů a spoluautorkou knihy Dyslektický mozek. Věnuje se vlivu stresu na učení, neuropedagogice a sociální, emoční a etické výchově u dětí. Je učitelkou a mentorkou v Základní škole Liška v Brně. Považuje za důležité, aby si děti osvojily měkké dovednosti, byly schopné naslouchat, řešit problémy, kreativně myslet, prezentovat své názory a aby se postavily rovně do života. Nejvíce ji těší, když se děti s nadšením, spontánností a tvořivostí pouští do aktivit a dokáží v sobě najít odvahu i ve chvílích, které jsou náročné. Svoji energii směřuje do hledání nových cest napříč obory a sdílení zkušeností považuje za nedílnou součást své cesty k pozvednutí učitelské profese. Věří, že skvělý učitel dokáže najít poklad v duši každého dítěte.

Břetislav Svozil

Břetislav Svozil je geograf, učitel, ředitel základní laboratorní školy v Brně. Dlouhodobě se věnuje místně zakotvenému učení, propojování institucí/odborníků, vytváření vzdělávacího prostředí, které směřuje k systémové změně. Spolupracuje s řadou českých i zahraničních univerzitních pracovišť, neziskových organizací i lidmi z podnikatelské sféry.

Stanislav Zajíček

... měl jsem ohromné štěstí na inspiraci v rodině, v brněnském undergroundu i českém disentu, ve svých školách. Že budu fakt učitel, to nejvíc rozhodl román Čingize Ajtmatova Stanice Bouřná (člověk najde své místo v životě, když pozná odkaz svých předků). Věřil jsem, že mám schopnost zaujmout žáky, že vím, co říct. Listopad 1989 mě ale zavál do revoluce a politiky v Praze, kde jsem potkal houfy skvostných lidí – od Dagmar Burešové až k Vláďovi Mišíkovi.… panem učitelem jsem se stal r. 1993 a jsem jím dodnes. Skvělým vzorem mi byl vždy Jan Amos Komenský – víra, energie, vytrvalost, intelekt, důslednost, vize, vědomí cesty a cíle (taky bych to měl v sobě rád). Jeho heslo je nutné si připomínat: Omnia sponte fluant, absit violentia rebus. A taky Magor: Píseň si zpívám má jeden takt; s ďáblem se nesmí sjednat pakt.